sobota 18. února 2017

Den 49.

Hvízdot pod mým oknem
Emily Dickinson
 
 
Srdce, ne těžké jak mé,
jdouc procházkou
v noci pod mým oknem,
hvízdalo písničku -
lehounký kousek, nápěv,
lidový popěvek,
však pro můj rozjitřený sluch
tišící prostředek.
Jako by pták vlhovec
loudavě tudy bral
a zapěl, zmlkl a zapěl -
a zvolna odbublal!
Jako by švehol potůčku
rozehrál v prachu cest
krvavé nohy do tance -
jenom tak, mimoděk!
Zítra, až přijde zas ta noc,
únavná, palčivá -
ach, trubko, pod mým oknem
tvůj hlas ať zazpívá!
 
 
 
Pavla...
 


Žádné komentáře:

Okomentovat

 Dvě cesty Emoční kód a Dílna u dvou koček Emoční kód Na tento blog již nepíšu, ale stále je možné mě sledovat.  Mé cesty se malinko rozděli...