Krásný den...
Stopadesátý sonet o jaru
Jan Skácel
Jaro je tak křehké
až se světlo láme
pomalu
slimáčími růžky
se odhodlává tráva
listí má prsty
k zemi svěšené
a ráno nepřestává
po celý den
a trvá přes půlnoc
a do poslední chvíle
na větvi hlohu
zpívá v dešti kos
a šílený je
Jan Skácel
Stopadesátý sonet o jaru
/Poezie/
Přeji všem krásný čtvrteční den...Pavla

Žádné komentáře:
Okomentovat